“Speciální odrůda trollů je ruský typ. Ruský internetový troll se však neživí lidmi (alespoň ne v doslovném slova smyslu), nýbrž je živen z ruského státního rozpočtu,” píše ve svém komentáři stážistka Luďka Niedermayera Jana Soukupová.
Troll, zákeřný sabotér požírající osoby, tvor primitivní a úskočný. I takto můžeme definovat bájné postavy severské mytologie. Samozřejmě není radno zcela generalizovat, existují i milé a chytré druhy trollů. V otázkách propagandy však dominuje spíše troll záškodník.
Od těchto mýtických bytostí je převzalo názvosloví pro velmi aktuální a účinný druh propagandy – internetový trolling. Skutečně, termín velice věrně vystihuje podstatu problému. Internetový troll je frekventantem internetových diskuzí, blogů a velice dobře se pohybuje na sociálních sítích. Troll se většinou schovává za řadu falešných identit (naprosto běžného chatovacího charakteru), pod kterými provádí záškodnickou, mystifikační práci. Speciální odrůda trollů je ruský typ. Ruský internetový troll se však neživí lidmi (alespoň ne v doslovném slova smyslu), nýbrž je živen z ruského státního rozpočtu.
Kolotoč lží
Otázkou je, jak vypadá běžný pracovní den trolla? Tento „státní zaměstnanec“ dostává denně informační materiál, který je třeba šířit internetem. Následně na základě obdržených informací přispívá do diskuzí, na sociální sítě, píše blogy… Zdroje jsou velice problematické. Mediální obsah je na míru ušitý Kremlu, přičemž v materiálu se navzájem citují státní informační agentury jako je RIA Novosti, Tass či Sputnik. Informace se tedy točí v kolotoči lží.
Internetoví trollové mohou být detekováni ve smečkách i samostatně. Pokud mluvíme o smečkách, Rusko vytvořilo nový nástroj mechanizované propagandy – trollovací továrny. V těchto trollovacích mašinériích Kreml zaměstnává stovky lidí, kteří pracují 24/7 na dezinformování jak vnitrostátních, tak i zahraničních médií. Říká se, že když bájní trollové vyjdou ve dne z jeskyně, zkamení. Tomu se samozřejmě zaměstnanci „Ministerstva pravdy“ snaží zabránit, proto jsou všechny závěsy v továrnách zataženy, během dne není radno vycházet na ulici – hrozní nebezpeční střetnutí s novinářem (nebo ještě hůře – s realitou). Významným hnízdem těchto žurnalistických sabotérů je Petrohrad, kde továrna funguje pod krycím názvem „Internet research factory“. V menších skupinkách se trollové také schovávají například na ambasádách. Je celkem paradoxní, že například ve Finsku, které je číslem 1 na žebříčku svobody slova ve světě, trollové velice aktivně vysílají lži přímo z exteritoriálního území v Helsinkách.
Je důležité si také zodpovědět, co tyto trolly motivuje k práci? Je to snad bezmezná adorace Vladimira Putina či čisté vlastenectví? S největší pravděpodobností od každého trochu, avšak pro mnoho ruských trollů je hlavním motivačním prvkem nadprůměrný plat.
Studená válka ještě nevychladla?
Co se týče komentovaných témat, trollové mají značně široký záběr. Stálicemi na seznamu jsou samozřejmě západní země v čele s USA. Je vidět, že studená válka stále nevychladla. Na přední příčky se řadí také Ukrajina a aktuálně i Turecko (jeden z trollů: vždy když kupujete turecká rajčata, přispíváte k ,,uzemňování“ ruských letadel). V diskuzích se trollové ohánějí velice silným výrazivem (fašista, nacista, terorista, agent NATO, špion USA, zaměstnanec Mosadu, islamista aj.), kterým útočí na novináře a další pracovníky médií s kritičtějším postojem vůči Rusku. V textu výše je zmíněno, že trollové lidi nejedí, je však pravdou, že osobní internetové útoky člověka mohou doslova vyžírat zevnitř – a trollové svou práci dělají tak “svědomitě” a dlouho, že již nejeden žurnalista boj vzdal.
Ruská propaganda je zkrátka dovedena do praktické dokonalosti, a to není pouze zásluhou trollů. Nesmíme zapomínat na televizi. V Rusku můžeme televizi najít i v té poslední vesnici na Sibiři. Ruská televize je samozřejmě řízena pod taktovkou Kremlu. Ruské vysílání je ukázkovým nástrojem brainwashingu a manipulace, vysílání je naprosto nekritické vůči politice Kremlu. Jistě, ruští liberálové dokáží oddělit pravdu od lži, ale většina obyvatel Ruska zmanipulovaným informacím věří – bylo to přece v televizi. Smutnou pravdou je to, že kdyby někdo začal po dva týdny v televizi bečet, začnou lidé, kteří ji sledují, bečet také. Stejný princip je uplatňován i na internetu. Určitá skupina ruských obyvatel bezesporu dokáže odhalit trolla a dívá se na internetový obsah kriticky, většina však nikdy o internetových trollech neslyšela a pouze konzumuje porce propagandy v extrémních dávkách.
Boj s trolly
Je tedy vůbec možné bojovat proti tak masivní propagandě? Primárně je třeba informovat o existenci trollingu. Trolling je aktuální problém, proti kterému je třeba se jasně vymezit. Mnozí dokonce hovoří o nástroji kybernetické války, která již započala. Je nadmíru důležité, abychom začali přemýšlet o mediálním obsahu. Podporujme vyšší míru pluralismu, braňme se černobílým informacím, pokládejme otázky, buďme zvídaví a nevěřme trollům!