//Ohlédnutí se za přednáškou s Tomášem Halíkem

Ohlédnutí se za přednáškou s Tomášem Halíkem

První přednášku letního semestru jsme pořádali již  ve druhém týdnu výuky, a to ve středu 22. února 2017. Hostem byl katolický kněz, vyučující FF UK a držitel Templetonovy ceny, pan profesor Tomáš Halík. Přednáška s následnou diskuzí byla na téma „Náboženství a politika“. I v počátcích semestru nalákalo toto aktuální téma a vzácný host velký počet návštěvníků, v přednáškové síni se jich sešlo se asi dvě stě.

Profesor Halík začal přednášku slovy Madelaine Albrightové, že pokud chce někdo rozumět politice, musí rozumět náboženství. Mluvil o souvislostech náboženství a politiky a také o možnosti vytěsnění náboženství politikou, která by se tak stala náboženstvím náhradním. Charakterizoval také klasifikaci náboženství na tři typy, politické náboženství, které je od politické sféry neoddělitelné, státní náboženství, které je reprezentováno církví a má ve státě privilegované postavení a občanské náboženství, u kterého platí, že společnost potřebuje alespoň minimální náboženství.

Pan profesor Halík se také věnoval modelům vztahu náboženství a politiky. Nejprve zmínil desacralizaci politické moci, která vychází z biblické tradice, konkrétně ze Starého zákona. V něm se objevuje první model občanské vzpoury, kdy se občané snaží ukázat panovníkům, že nejsou bohové, ale lidé, a platí pro ně tedy také zákony. Jde tedy o sejmutí „božského“ z politické moci. Jako další model zmínil rozpor papežství a císařství, jehož vrchol nastal v 11. století, kdy došlo k papežské revoluci a emancipaci vůči monopolu císařské moci. Výsledkem bylo rozdělení moci mezi papeže a císaře, což do té doby nemělo obdoby. Vznikl tak sekulární svět oddělený od národnosti a církev se stala globálním hráčem. Pan profesor mluvil také o západním křesťanství, jeho rozdělení na katolictví a protestantství a různých charakterech vztahu státu a církve, které vysvětlil na příkladu USA a Německa.

V závěru přednášky se věnoval současnému náboženství, které je daleko živější a dynamičtější, proto se mluví o návratu k náboženství. Dle pana profesora však jde v éto souvislosti spíše o jeho transformaci, kdy dnešní náboženství překračuje hranice církví, jelikož existují jeho různé škály. V závěru přednášky se pan profesor věnoval otázce, zda dochází k politizaci náboženství či sekularizaci politiky.

Po přednášce se přešlo k diskuzi. Pan profesor odpovídal na dotazy týkající se například vysvětlení tzv. Bechenferdova paradoxu, podle kterého stojí demokracie na hodnotách, které není schopna sama zajistit. Dále odpovídal například na dotaz týkající se míry sekularizace, a jak je možné ji měřit.

Přednáška pana profesora Halíka byla velice zajímavá a přínosná jak pro nás, studenty politologie, tak pro ostatní diváky. Profesor Halík byl skvěle připraven, jeho výklad byl srozumitelný, plynulý, prokládaný zajímavostmi a jemnými vtipy. Není tedy divu, že si vysloužil dlouhý potlesk a nastavil vysokou laťku pro další přednášky, které pro Vás Klub mladých politologů v tomto semestru chystá.  🙂

Panu profesorovi ještě jednou děkujeme a těšíme se na případné další setkání.

Autor článku: Karolína Žďárská

 

2017-03-15T20:58:05+00:00